Lucinka a její život s námi
NAŠE PŘÍBĚHY |
 |
|
Naše pravdivé Příběhy s Lucinkou Vypráví Romča
V sobotu na večer v léťě jsme jako každý den šli na starou jízdárku.je tam spoust místa a
rozhodli jsme se ,že se budeme trénovat z cvalu do klusu.je tam dost velký strom,který nám
většinou překáží.ono jich je tam v podstatěhodně,ale tenhle nám tam nejvíc vadí.nikča si
sedla na lucinku a přemýšlelajestli má jít jezdit v malém nebo velkém kruhu.nakonec se
rozhodla,že budejezdit ve větším.měla pěkný sed tak sem zařvala „do cvalu“.lucka taky
pěkněklusala a cválal,dala jsem jí povel ať si ke mě nacválá.už byly skoro u mě anikča na mě
zařvala „stůj“já sem nevěděla na koho to mluví jestli na lúcu nebona mě.lucka nastražila uši
a prudce zastavila.nikča přeletěla přes lucčinuhlavu takovým způsobe,že jsem sama hleděla co se
vůbec stane.na to jak přes nipřeletěla tak dopadla zázrakem na oběnohya začala se smát.já sem
k ní rychle přiletěla a zeptala jsem jesti sejí něco nestalo,ale ona mi řekla s úsměvem,že je
všechno v pořádku.pakjsme se vystřídali a šla jsem jezdit já.začala jsem jezdit,ale z ničeho
nicse objevil traktor a lúca se ho lekla a jak naschvál jsem pře lucku přeletělaúplně stejně jako nikča a také jsemdopadla na obě nohy.v tu chvíli jsme se začali obě dvě smát,že se nám to stalooběma a v ten samý den hned po sobě,tak jsem po chvíli šli domů s lucinkoua byly jsme rádi že to tak dobře dopadlo ! The End ! autor: Romča Vypráví Nikča
Jednoho dne v sobotu do poledne jsme se rozhodli ,že si vyrazíme na poděbrady s Lucinkou .Bylo to parné léto, kolem desáté jsme začali připravovat Lucinku pod sedlo po případě, že by se něco stalo tak jsme vzali lékárničku a mobil .Nikdy nevíte co by se mohlo stát . Daleko jsme nešli,byli to asi tři kylometri ,ale pro nás tři je to hračka .Byli jsme v polovině cesty a Romču začala bolet pravá noha ,tak si sedla za mě .Došli jsme na poděbrady ,kde nás čekala naše kamarádka Míša se svím psem Ringoškem .Měli jsme spoustu jídla a napadlo nás ,že Lucinku dáme na pást a my si dáme svačinku .byl to v podstatě malí piknik.Seděli jsme na dece povídali jsme si o koupě nového sedla . Všichni jsme se bavili ,až na lucinku,která začala opakovaně kašlat .měla jsem podezření na koliku .zničehož nic dávala hlavu k nohám a naznačovala ,že si chce lehnout ,kopala se do břicha .Nakonec si lehla a byli jsme v šoku převalovala se z jedné strany na druhou , chvilkama měla zarudlé protočené panenky .Nemohla jsem se na to dívat ,tak jsem popadla láhev v ,které byla sodovka neváhala jsem a vylila.hodila jsem nohy na ramena a utíkala co mi nohy stačily , pro vodu do poděbrad .Věděla jsem že to není žádná čistá voda ,ale nic jiního ho nám nezbívalo život je boj a pro moji nejlepší Lucinku udělám cokoliv.Romča neváhala sedla na Luciku a začala sní chodit . Já jsem povolila podbřišník a zavolava na Veterinu vše sem p.doktorovi pověděla .Řekl mi ,že je to kolika pochválil nás že jsme se zachovali spávně .Tušili jsme to ,protože to nebyla první kolika .Míša nás v tom nenechala a šla s náma až do Křelova psa sice musela nechat přet barákem napadl by ho náš pes Jack .lucinku jsme v žádným případě nedávali do boxu .Lehla by si a to by byl zřejmě konec zauzlili by se ji střeva a už by nevstala .čekali a čekali na p.Očenáška , osm hodin večer a on nikde přišel až v děvět večer .p.Očenášek zaspomínal do staré doby a vspoměl si že jí dáme nápoj, který se skláda z (vlažné vody ,půl litra oleje,trocha soli a zamíchat podala jsem nádobu která měla 6litrů.-prosila bych neskoušet bez dozoru dospělého)Nádoba sice měla šest litrů ,ale musí mít taky hadici a strčí se do zadku je to možná k smíchu ,ale tohle nám nebylo ,drželi jsme jí palce ať se steho dostane Lucinka mívá dosti silné koliky .Ale pak se s toho na konec dostala ,ale týden byla dost špatná neměla svoji barvu a náladu .Náladu měla takovů ,že se na nás furt šklebila .A my jsme se stoho ponaučili ,dávat pozor nato nejen co jíme my ,ale i Lucinka.
AUTOR: Nikča |
